Klinická onkologie je relativně mladým lékařským oborem, ale pro svůj význam si velmi brzy získala nezastupitelné místo v moderní medicíně. Podobně jako v jiných zemích s rozvinutým zdravotnictvím, měla i u nás perspektivu výrazného rozvoje. Adekvátní postavení oboru však nebylo samozřejmostí, a tak sice se zpožděním, ale postupně a již plně nezvratně se klinická onkologie zařadila mezi nepostradatelné lékařské discipliny. Přispěl k tomu nepochybně i vzestupný trend incidence nádorových onemocnění a skutečnost, že vedle úmrtí na kardiovaskulární choroby se zhoubné nádory staly druhou nejčastější příčinou úmrtí. Až do poloviny minulého století byla dominantní léčebnou metodou radioterapie. Bylo tedy logické, že péče o onkologické nemocné se soustřeďovala na radioterapeutických odděleních. Rozvoj dalších léčebných disciplin, především chemoterapie a později i biologické léčby si vynutil i komplexnější přístup k onkologickým nemocným. Začala vznikat specializovaná onkologická pracoviště, která byla schopna vyhovět všem požadavkům na stále náročnější onkologickou léčbu, vyžadující i doplňkovou a podpůrnou léčbu. U nás prosadil novou koncepci onkologické péče před 30 lety prof. Stašek, který se též zasloužil o zřízení první české onkologické kliniky. Klinika, jako pracoviště tehdejší Fakulty všeobecného lékařství v Praze, vzala na svá bedra kromě léčebné a preventivní péče především pregraduální výuku onkologie. Zajistit systematické postgraduální vzdělávání se však podařilo až o pět let později. Na sklonku r. 1977 povolilo Ministerstvo zdravotnictví zřízení Katedry onkologie při Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze. Vedením katedry byl pověřen doc.Bek, tehdejší přednosta Onkologické kliniky. Stál před ním nelehký úkol. Především vytvořit koncepci postgraduálního vzdělávání a sestavit tým spolupracovníků, kteří by byli schopni zajistit pro celé území státu odpovídající erudici lékařů, zabývajících se diagnostikou a léčbou nádorových onemocnění. V prvních letech musel docent Bek tento úkol zvládnout pouze se dvěma asistenty a instruktorkou. Katedra začala organizovat specializované kurzy, na které zajišťovala kvalifikované lektory nejen z lékařských fakult, ale i z výzkumných ústavů MZD a z ČSAV. Ve spolupráci s Onkologickou klinikou a Radioterapeutickým ústavem Na Bulovce organizovala katedra předatestační stážové pobyty („školící místa“) pro lékaře ze všech regionů Čech a Moravy. Na Katedře byl založen a postupně doplňován archiv audiovizuálních pomůcek, kartotéka abstrakt z onkologické literatury a postupně se budovala i příruční knihovna, kde byly pro školence k dispozici základní a tehdy těžko dostupné monografie oboru. Atestační zkoušky v prvních letech skládali především radioterapeuti, kteří si doplnili potřebné znalosti o moderních trendech v onkologii. Postupně se však okruh zájemců o získání kvalifikace z klinické onkologie rozšiřoval a tak již za prvních deset let existence katedry složilo úspěšně kvalifikační atestaci… uchazečů. V r. 1988 převzal vedení katedry prof. Klener. Navázal na práci svého předchůdce a snažil se využít nových možností, které přinesl listopad 1989. Bylo to především navázání mezinárodních kontaktů jednak s evropskou školou onkologie (European School of Oncology), jednak s evropskou asociací pro vzdělávání v onkologii (European Association for Cancer Education EACE). Ve spolupráci s European School of Oncology se uskutečnily v České republice 3 školící kurzy (Maligní lymfomy, Protinádorová chemoterapie a Karcinom ovaria). Prof.Klener se stal členem výboru EACE a byl jmenován prezidentem evropského kongresu této mezinárodní společnosti, který se konal v Praze v r.1992. Ke změnám došlo i v práci katedry. Byl rozšířen počet asistentů, rozšířil se počet kurzů a školících míst, vznikla těsnější spolupráce s jinými katedrami IPVZ. Pracovníci katedry se zapojili i do výzkumné činnosti v rámci Interní grantové agentury MZ ČR. Byla zpřísněna kriteria pro složení atestační zkoušky, což se projevilo i stoupajícím počtem neúspěšně složených atestací. Pro zvýšení objektivity v hodnocení znalostí stal se součástí zkoušky i počítačový test. Na přechodnou dobu bylo ke katedře přičleněno i Ambulantní onkologické centrum (AOC) v Praze 4 Opatově, které se stalo nejen centrem výukovým, ale plnilo pod vedením prim Helmichové i nemalé úkoly v léčebně preventivní oblasti. Pro narůstající počty nemocných byla léčebně-preventivní složka činnosti tohoto centra převedena pod Všeobecnou fakultní nemocnici a AOC se stalo detašovaným pracovištěm Onkologické kliniky VFN. Výuková činnost však zde zůstala zachována a později byla naopak rozšířena i na výuku pregraduální a to nejen pro 1. a 2. LF ale též pro Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF. Ve spolupráci s Onkologickou společností ČLS J. E. Purkyně připravili pracovníci Katedry novou koncepci předatestačního vzdělávání a podíleli se na sestavení tzv. „Log-booku“, v němž uchazeči o atestaci prokazují absolvování všech součástí předatestační přípravy.
V současné době má katedra kromě vedoucího (prof. Klener), tajemníka (prim. Helmichová) a sekretářky (I. Amirouchová) ještě 6 odborných asistentů většinou na částečné úvazky 0,2-0,5 (doc. Konopásek, doc. Petruželka, dr. Haber, dr. Tesařová, dr. Trsková a dr. Strzondala). Asistenti připravují kurzy katedry, školící místa, přednášejí též v kurzech jiných kateder IPVZ, účastní se atestačních zkoušek jako examinátoři praktických dovedností. Počet žadatelů o přiznání kvalifikační atestace rok od roku stoupá, naproti tomu překvapivě klesá zájem o účast v kurzech katedry. Možné vysvětlení spatřujeme v neobyčejném nárůstu nejrůznějších postgraduálních seminářů pořádaných Českou lékařskou komorou, odbornými společnostmi i farmaceutickými firmami. Považujeme však za prioritní udržet vysoký standard atestačních zkoušek, bez ohledu na zdroj přípravy. Atestační komise byly proto rozšířeny o významné představitele oboru onkologie z různých regionů ČR a o zástupce ČLK. Domníváme se, že IPVZ musí garantovat vysokou odbornou úroveň lékařů-specialistů a Katedra klinické onkologie se snaží k tomuto poslání Institutu účinně přispět.
25 let katedry klinické onkologie IPVZ
