Dne 15. října 2002 se konal v Praze seminář firmy Genetica s názvem "APOPTÓZA 2002". Samotný program byl rozdělen do tří částí, které se postupně věnovaly buněčnému cyklu, apoptóze, buněčné signalizaci, inhibitorům CDK, fosfoproteomice, inhibitorům apopt6zy a účinku steroidních hormonů na aktivitu telomerázy.
Seminář byl zahájen velice zajímavou přednáškou Prof. Strnada z Laboratoře růstových regulátorů Palackého univerzity v Olomouci o molekulárních mechanizmech regulace buněčného cyklu. Výklad byl zaměřen na distribuci jednotlivých typů cyklin-dependentních kináz (CDK) a cyklinů během buněčného cyklu. Rovněž byly uvedeni jednotlivý zástupci inhibitorů CDK (např. olomoucin, bohemin a další). Další přednáška se věnovala nukleolám a programované smrti apopt6ze (Prof. Smetana, Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha).
V nejdelším dopoledním bloku následoval příspěvek Dr. Tuháčkové z úMG A V ČR Praha na téma "Buněčná signalizace v jednotlivých fázích života buňky", který byl zaměřen na vzájemné ovlivňování jednotlivých signálních drah (tzv. "cross-talking"). Důraz byl kladen na proteinkinázu B (PKB, Akt), dále na Ras, PI-3 kinázu, Bcl-2, Bax, Fas L a Fas rector. Poté Dr. Fišerová z Mikrobiologického ústavu AV CR Praha hovořila o apopt6ze sledované v průběhu léčby experimentálních nádorů. V úvodu uvedla přehled nejdůležitějších onkoproteinů (Ras, Raf, Myc) a receptorů smrti (TNFR, APO l/Fas, APO 2fTRAIL). Zabývala se jak extracelulárními (APO l/CD 95, APO 2fTRAIL) tak i intracelulárními apoptickými mechanizmy (Bcl-2). Rovněž zmínila přehled proapoptických (Bax, Bak, Bad) a antiapoptických onkoproteinů (Bcl-2). Na samotný závěr se zaměřila na mechanizmy nádorové rezistence k apoptóze. Zajímavý byl příspěvek Dr. Kryštofa z Palackého univerzity v Olomouci na téma "Purinové inhibitory cyklin-dependentních kináz". Z celé škály těchto látek byly zmíněny především cytokininy (přirozené rostlinné hormony) olomoucin aroscovitin, dále nejsilnější inhibitor CDK purvalanol a některé deriváty indirubinu. Nakonec jsme byli seznámeni s mechanizmy působení těchto inhibitorů. Dr. Kovářová z pracoviště Akademie věd v Liběchově se zabývala problematikou možnosti analýzy fosforylace proteinů fosfoproteomikou. Zde zazněl význam proteinkináz a proteinfosfatáz během fosforylace a defosforylace některých vybraných proteinů. Byly rovněž zmíněny metody klasické (především dvourozměmá elektroforéza a hmotnostní spektroskopie) i nové proteorniky (vesměs neelektroforetické metody, tzv. "microarrays"). Taktéž byl uveden výčet různých protilátek, ať již nespecifických nebo velmi specifických pouze pro určitá místa fosforylovaných aminokyselin. Na závěr dopoledního bloku vystoupil Dr. Frank Neumann z firmy Alexis, který prezentoval novinky v nabídce pro výzkum apoptózy.
Odpolední program byl zahájen přednáškou Dr. Buckiové na téma "Apoptóza jako mechanizmus buněčné signalizace při diferenciaci gonád zárodku kuřete". Následoval příspěvek Dr. Vavrušové z Olomouce, která hovořila o apoptóze u buněk lidských gliálních nádorů ovlivněných syntetickými ligandy PPAR a o nádorovém supresoru PTEN. Rovněž zaujalo sdělení Dr. Kořínka, který se zabýval problematikou " Wnt -1 jako účinného inhibitoru apoptózy u pre-B buněk". Na samotný závěr následovala prezentace Mgr. Bouchala z Olomouce, který referoval o účinku steroidních hormonů na aktivitu telomerázy u buněčných linií karcinomu prostaty. Zajímavá byla poznámka, že u 95 % nádorů došlo k aktivaci telomerázy. Nakonec byl seminář oficiálně zakončen.
