Klin Onkol 2002; 15(Suppl 2002): 30.
Zdeněk Adam, Jiří Vorlíček, Jiří Vaněček a kolektiv.
Vydala GRADA Publishing, spol. s r.o., Praha, Česká republika, v roce 2002. Poăet stran 604, náklad ani cena nejsou uvedeny.
Kniha, na první pohled o velkém rozsahu 604 s. je věnována , jak již sám nadpis říká, hlavně příznakům, ale zejména diagnostickým a léčebným postupům u maligních chorob. Je však neuvěřitelné, že se do jejího rozsahu podařilo vložit i základy epidemiologie a systematicky i etiologie probíraných nádorů a jejich skupin. Jiným možným názvem charakterizujícím tuto knihu by pak mohla být „Speciální klinická onkologie“.
Autorsky se na přípravě rukopisu knihy se podílelo téměř 90 odborníků. Po přečtení knihy však mohu říci, že kniha je i přes to psána srozumitelnou jednoduchou řečí. Jednotnost formální úpravy a většinou i slohu svědčí o velké práci hlavních editorů, kteří zřejmě přeformulovali příspěvky jednotlivých spoluautorů do homogenního a edukačně velmi přehledného stylu. Lze tak říci, že editoři splnili cíl, kteří si úvodu stanovili napsat knihu určenou a užitečnou pro všechny lékaře, kteří se setkávají s maligními nemocemi.
Užitečné informace v ní najdou lékaři první linie, neboť na nich je, aby díky zde prohloubené a systematicky moderně rozšířené teoretické znalosti příznaků jednotlivých maligních chorob nemoc včas diagnostikovali.
Nicméně velmi užitečné a pro každodenní praxi důležité informaci v ní najdou i všichni lékaři, kteří jako specialisté léčí nemocné se zhoubnými nádory. Pro ně je kniha Diagnostické a léčebné postupy u maligních chorob v českém jazyce nesporně nejobsáhlejší publikací o léčbě maligních chorob, neboť tomuto tématu (praktické léčbě) se věnuje od první do poslední stránky.
Novou formou, která zatím v české onkologické literatuře není běžná, je definování současné standardní, neboli nejlepší dostupné léčby (best available standard anglické literatury). Autoři jednotlivých kapitol se ve svým formulacích opírají o přehled publikované literatury a o publikovaná léčebná doporučení Evropské a Americké onkologické společnosti (ESMO a NCCN guidelines), která poměrně přesně definují co lze považovat v současnosti za nejlepší dostupnou standardní léčbu. Definování optimálních léčebných postupů z pohledu roku 2001 a 2002 je jednoznačně největším kladem této knihy a snad i důvodem, proč by ji měl mít každý lékař, který má na starosti pacienty s maligními chorobami. Obdobná doporučení pro léčbu nelze zatím najít v žádné další české literatuře.
Dalším výrazným přínosem této knihy je, že obsahuje překlad poslední verze WHO klasifikace hematoonkologických onemocnění, kterou Světová zdravotnická organizace vydala v roce 2001.
Do té doby byly v našem odborném tisku publikovány pouze návrhy REAL a WHO klasifikace.
Za velký klad knihy považuji i velmi koncizně napsané obecnější kapitoly o onkologické prevenci, informačních zdrojích, léčbě
infekcí u onkologických pacientů a v neposlední řadě přehlednou kapitolu o problematice transplantace krvetvorných buněk.
Z pohledu morfologa však musím konstatovat, že části pojednávající o histologické klasifikaci typingu a zejména gradingu -jednotlivých nádorů jsou většinou rámcové a proto někdy až příliš stručné. Jednoznačně bych autorům doporučil intenzivnější
spolupráci s morfology při přípravě případného dalšího vydání.
Poslední připomínka však nic nemění na mám názoru, že knihu Diagnostické a léčebné postupy u maligních chorob by měl mít
každý lékař poskytující onkologickou péči, či diagnostikující a pro léčbu klasifikující zhoubné nádory.
Prof. MUDr. Aleš Rejthar, CSc.
