Klin Onkol 2002; 15(2): 41-46.
Souhrn: Výzkum solidních nádorů se přesouvá od popisu nádorové histomorfologie na molekulární úroveň a zaměřuje se zejména na studium prognostických a prediktivních faktorů. Tak narůstá poptávka po humánních nádorových i nenádorových tkáních v doprovodu relevantních klinických dat. Patologické ústavy, které se depozicí lidských tkání rutinně zabývají, však mají pro tyto účely řadu nedostatků. Vznikají proto vedle nich tzv. tkáňové banky řídící se poněkud odlišnými pravidly. Při zavádění tkáňové banky je třeba vytyčit základní cíle: jaké tkáně, v jakém množství a za jakým účelem budou skladovány. Je nutno zvážit technické aspekty jako výběr dárců, odběr, transport, zpracování a uchování biologického materiálu společně se sběrem příslušných dat. Vedení tkáňové banky musí být v souladu se současnými etickými principy a nesmí odporovat platným zákonným normám. Zahraniční zkušenosti naznačují intelektuální i finanční efektivitu těchto projektů, jejichž hlavním a dlouhodobým cílem je prohloubení našeho medicínského poznání a efektivnější léčba onkologických pacientů.
