Klin Onkol 2000; 13(5): 155-158.
Souhrn:
Úvod: Paraneoplastické neurologické syndromy jsou vzácná postižení nervového systému s významnou rolí imunity v jejich patogenezi, často u pacientů s okultním primárním tumorem. Některé autoprotilátky (anti-Yo, anti-Hu, anti-Ri) jsou asociovány jen s určitými nádory a neurologickými syndromy.
Cíl studie: Charakterizace a zhodnocení atypického společného výskytu některých paraneoplastických autoprotilátek u jednotlivých pacientů s ohledem na klinický obraz a jejich možnou patofyziologickou úlohu.
Soubor a materiál: Celkem bylo vyšetřeno 2355 vzorků sér a likvoru s podezřením na neurologické komplikace nádorového onemocnění v průběhu let 1997-1999. V těchto vzorcích byl detekován společný atypický výskyt některých autoprotilátek u 3 nemocných.
Metodika: Sérum a likvor pacientů byly testovány na tkáňovém substrátu metodou nepřímé imunofluorescence a pozitivní nálezy byly konfirmovány metodou Western blot a imunohistochemicky. V pozitivních případech (3 pacienti) se jednalo onásledující asociace protilátek: 1. anti-Hu a anti-CV-2, 2. anti-Hu aanti-Ri, 3. anti-Yo aANA. U těchto nemocných byl zhodnocen klinický nález.
Výsledky: U všech pacientů byl klinicky přítomen obraz paraneoplastické encefalomyelitidy, avšak v jednom případě s dominujicími projevy cerebelární degenerace.
Závěry: společný výskyt různých paraneoplastických protilátek nevedl k rozšíření spektra klinických příznaků nebo atypickému průběhu onemocnění. Teoretické vysvětlení takového asociovaného výskytu je založeno na supraklonálních vlastnostech humorálního imunitního systému při jeho síťovém uspořádání.
