Klin Onkol 2000; 13(4): 116-121.
Souhrn: V době expanzivniho nárůstu možností léčby nádorových onemocnění přestává být únosné plánování její strategie pouze na základě histomorfologické diagnózy a stagingu. Studují se mnohé nádorové parametry, které mohou sloužit jako prediktory léčebné odpovědi, a tak vést k individualizaci, racionalizaci a především zvýšení účinnosti protinádorové terapie. Jedním z těchto intenzivně studovaných parametrů prediktorů, zejména u kolorektálniho karcinomu, je tymidylát syntáza. Tento enzym je obsažen v normálních i nádorových buňkách, kde je nezbytný pro syntézu deoxyribonukleové kyseliny a má i funkci regulátoru translace. Exprese tymidylát syntázy v nádorových buňkách bývá mnohonásobně vyšší než v buňkách normálních, v souladu s jejich vyšší proliferační aktivitou. Inhibice tohoto enzymu je pak hlavním mechanismem účinku fluoropyrimidinových chemoterapeutik. Uroveň exprese tymidylát syntázy lze stanovovat různými metodami, z nichž se z více hledisek jako nejlepší pro praxi jeví metoda polymerázové řetězové reakce. Dle stanovené úrovně exprese tymidylát syntázy v buňkách konkrétního maligního nádoru (zejména kolorektálního karcinomu) lze usuzovat na stupeň jeho agresivity" a v jistých případech s velkou pravděpodobností vyloučit pozitivní efekt fluoropyrimidinové chemoterapie. Tak by nebylo nutné pacienta zbytečně zatěžovat jejími nežádoucími účinky, nýbrž bez prodlení započít s jiným způsobem léčby, který má naději na úspěch.
