Klin Onkol 1999; 12(Suppl 2 1999): 13-14.
V průběhu desetiletí postupně narůstal rozsah a komplexnost registrů i nároky jejich uživatelů. Onkologické registry se v současnosti stávají informační páteří zaváděných onkologických programů, což dále zvyšuje požadavky na úplnost a přesnost jejich dat. Výsledky těchto programů (změny v incidenci, přežívání apod.) se v evropských podmínkách měří spíše v jednotkách procent a registry musí být natolik kvalitní, aby tyto výsledky dokázaly zachytit. Tyto požadavky si vyžádaly ucelená opatření k zajištění kvality onkologického registru. Kvalitu registru lze stručně definovat jako požadavek, aby údaje registru co nejvíce odpovídaly skutečnému výskytu zhoubných nádorů (ZN) v populaci.
První fází je stanovení diagnózy a zápis do zdravotnické dokumentace. Porovnání zdravotnické dokumentace se skutečným nálezem (úplnost, správnost) je však mimo možnosti registru. Dalším krokem je výběr informací ze zdravotnické dokumentace (abstrakce) a její kódovaný zápis (kódování) do formuláře Hlášení novotvaru (HN). Úplná kontrola těchto kroků je z kapacitních důvodů nerealizovatelná, lze ji však uskutečnit např.namátkovými auditovými studiemi. Poslední krok pořizování údajů z formulářů HN do databáze registru lze poměrně snadno kontrolovat sw prostředky.
Požadavky na kvalitu NOR lze v podstatě redukovat na úplnost (tj. evidence všech případů ZN) a správnost (shoda registrovaných údajů se skutečností). Stále častější využívání registrových údajů v mezinárodním kontextu vyvolává požadavek srovnatelnosti základních registrovaných položek, jejich klasifikace, používaných metodických postupů a pravidel (např. výčet hlášení podléhajících diagnóz, pravidla pro registraci vícečetných nádorů, zpracování tzv.DCO hlášení – „Death certificate only“ apod.). Zkušenosti ukázaly potřebu zavedení sw kontrol tzv.vnitřní integrity záznamu (u každého jednotlivého případu je ověřována správnost vzájemných vztahů jednotlivých položek – např.zda diagnóza odpovídá pohlaví, zda topografie je v souladu s morfologií, zda použité terapie odpovídají diagnoze a rozsahu onemocnění apod.). Byly stanoveny tzv.indikátory kvality (procento morfologicky verifikovaných případů, procento ztv.DCO hlášení, poměr mortality/incidence apod.). Postupně byla vyvinuta řada velmi sofistikovaných metod kontroly úplnosti registru(1), kvalita registrovaných údajů je podle možností sledována pravidelnými auditovými studiemi(2).
Činnost několika tisíc onkologických registrů různých typů (populační okresní, státní, nemocniční) na území USA vyvolala potřebu sjednocení postupů a zavedení kritérií kontroly kvality. Tyto metody vycházejí ze zkušeností jiných informačních systémů i ze znalosti specifik onkologické registrace. Originální koncepce (2) zavádí kontrolu kvality důsledně do všech oblastí onkologické registrace:
- definice cílů registru (přesná formulace účelu daného registru)
- metodické zajištění činnosti registru (definice pojmů, pravidel, metodické materiály a jejich veřejná dostupnost např. internet)
- využívání údaiů a marketing registru (způsob zpracování, presentace, interpretační podpora uživatelů)
- personální zajištění (získávání, kvalifikace a doškolování pracovníků)
- sw a hw vybavení (speciální sw pro podporu NOR)
- legislativní zajištění (organizační články registru, povinnost hlásit, pravidla sběru, využívání a ochrany údajů)
- ekonomické zajištění (provoz registru, vývoj nových postupů)
Podle (3) je v současnosti kladen důraz na kontrolu kvality při poskytování dat a s tím spojených služeb. Prohlubuje se snaha o zpřístupnění standardizovaných údajů registru (typy a frekvence publikací, zaměření na cílové skupiny uživatelů a probuzení jejich zájmu. . .). Souhrnné údaje jsou k dispozici na internetu, kvalifikovaným uživatelům (výzkum, university) poskytují registry interpretační podporu a podrobné údaje registrů (včetně individuálních), aby si je mohli sami zpracovat. Problematika onkologické registrace i výsledky rozborů kvality registru bývají v kontextu onkologické problematiky prezentovány v prestižních periodikách, např. (4-7) či ve specializovaném čtvrtletně vydávaném Joumal of Registry Management. Základními monografiemi v oblasti kontroly kvality registru jsou zejména (1,2).
Kontrole kvality onkologické registrace je věnována pozornost i v NOR ČR, řada výše uvedených kontrolních mechanismů již byla do praxe NOR zavedena, další jsou ověřovány a připravovány k použití. Komplexní přístup je rozvíjen zejména v souvislosti s řešením grantu IGA MZ ČR č. 4324-3 "Standardizace systému kontroly kvality registru nádorů", praktická realizace je však limitována zejména ekonomickými možnostmi. Na poznání kvality NOR byly v rámci řešení grantu zaměřeny i níže uvedené auditové studie.
Podpořeno grantem IGA MZ CR č. 4324-3.
Literatura
- Parkin, D. M., et aJ. Comparability and quality control in cancer registration. Lyon : IARC, 1994. 119 s.
- Seiffert, I. E., et aJ. Standards for cancer registries. North American Association of Central Cancer Registries : 1994. Vol. III. Standards for completeness, quality, analysis and management of data., 223 p.
- Fritz, A., et aJ. Marketing cancer information and services. Mundelein : National Cancer Registrar Association, 1995. 148 p.
- Schoulen, L. I., et al. Accuracy and completeness of the registration of childhood leukemia in The Netherlands, 1989-1992. Eur. I. Cancer, 1997, vol. 33, no. 6, p. 891-4.
- Seddon D. I., et aJ. Data quality in population-based cancer registration: an assessment of the Merseyside and Cheshire Cancer Registry. Br. I. Cancer, 1997, vol. 76, no. 5, p. 667-74.
- Ekstrom, A. M., et aJ. Evaluating gastric cancer misclassitication : a potential explanation for the Tise in cardia cancer incidence Sweden. I. Natl. Cancer Inst., 1999, vol. 91, no. 9, p. 786-90.
- Lucke, T. W.,eta J. An audit of the complete ness of non-melanoma skin cancer registration in Greater Glasgow. Br. I. Dermatol., 1997, vol. 137, no. 5, p.761-3.
