Klin Onkol 1999; 12(Suppl 2 1999): 14-15.
Úvod
Údaje v listu o prohlídce mrtvého využívají onkologické registry ve světě i Národní onkologický registr ČR (NOR) jako jeden z důležitých doplňkových zdrojů informací.
Analytická studie listů o prohlídce mrtvého ukázala na možnost jejich využití i při kontrole úplnosti a správnosti hlášených případů zhoubných nádorů. Srovnala údaje v listu o prohlídce mrtvého za vybrané období roku 1997 s údaji NOR. Cílem bylo ověřit kvalitu listů o prohlídce mrtvého, úplnost NOR ve srovnání s těmito doklady a přesnost uváděných příčin úmrtí na listu o prohlídce mrtvého. Studie tohoto typu jsou v zahraničí používány k hodnocení kvality práce onkologického registru.
Popis problému
Listy o prohlídce mrtvého (dále jen ohledací listy OL) jsou v onkologické registraci vedle hlášení novotvaru a histopatologického nálezu jedním z nejvýznamnějších zdrojů informací o případech ZN. Představují samostatný nezávislý informační zdroj, a proto bývají také používány ke kontrole úplnosti registru. Odborná literatura popisuje mezinárodně doporučený postup zpracování OL. Pokud přes veškeré úsilí pracovníků registru nelze kromě údajů v OL získat další doplňující podklady ke kompletaci hlášení případu a OL zůstane jediným podkladem o zjištěném onemocnění, je tento případ nahlášen pracovníky registru jako tzv. Death Certificate Only DCO. Do registru je zařazen podle roku úmrtí. Procento případů DCO v registru je jedním z indikátorů jeho kvality (1-4).
Národní onkologický registr ČR využívá řadu informačních zdrojů. Na okresní pracoviště NOR přicházejí vedle vyplněného tiskopisu Hlášení novotvaru i zprávy o pozitivních histologických nálezech, kopie zdravotnické dokumentace a také listy o prohlídce mrtvého. Jejich kvalita a využitelnost bývá častým předmětem diskusí pracovníků NOR.
Proto byla navržena studie s cílem ověřit možnosti využití OL při doplnění, kontrole úplnosti a správnosti onkologického registru. Dílčím cílem studie bylo ověřit:
- kvalitu ohledacích listů
- úplnost dat NOR ve srovnání s ohledacími listy
- přesnost uvádění příčin smrti na ohledacím listu
Materiál a metody
Studie vycházela ze srovnání ohledacích listů, které má NOR k dispozici zapůjčením z okresních pracovišť Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a které běžně zpracovává. Studie byla navržena jako multicentrická s participací 9 okresních pracovišť NOR: Brno-město, Chrudim, Kutná Hora, Pelhřimov, Plzeň-město, Rokycany, Ústí n. L., Zlín, Žďár n. S. Při výběru byla zastoupena okresní pracoviště různých typů z celé ČR s přihlédnutím k jejich kapacitním možnostem.
U každého ohledacího listu bylo sledováno:
- zda je v databázi okresního pracoviště NOR ZN zemřelého zaregistrován
- jaká další písemná zdravotní dokumentace je k danému případu na okresním pracovišti NOR k dispozici
- jaká je shoda diagnózy příčiny smrti v OL (položky la, lb, Ic, ll) s údaji v ostatní zdravotnické dokumentaci
- zda byla provedena pitva.
Při hledání v databázi NOR byla vzata v úvahu možnost chyby v základních identifikačních znacích rodném čísle, jménu či příjmení, bylo sledováno procento neshod v některém z těchto tří identifikačních znaků. Ve sporných případech (rozdíly v příčině úmrtí apod.) byly údaje ověřovány podle dostupné zdravotnické dokumentace.
Výsledky
Celkem bylo zpracováno 3517 ohledacích listů z roku 1997. Z nich byla na 946 (tj. 26,9%) uvedena alespoň jako jedna příčina úmrtí dg. zhoubného nádoru. Z těchto 946 ohledacích listů bylo v NOR již registrováno 669 případů, tj. 70,7 %, 277 případů registrováno nebylo (29,3 %).
U 277 zemřelých osob s diagnózou ZN neregistrovaných v NOR byla v 98 případech na okresním pracovišti k dispozici jiná zdravotní dokumentace (výsledek histologického nálezu, zpráva o provedené radioterapii pitevní protokol apod.). U zbývajících 179 neregistrovaných zemřelých nebyla jiná zdravotní dokumentace k dispozici, hlásí se jako DCO. Případy s diagnózou ZN, které nebyly registrovány v NOR, mohly mít diagnózu stanovenou ještě před rokem 1976, tj. v době před zavedením počítačové databáze, nebo skutečně nebyly nahlášeny. Ve zcela zanedbatelném procentu případů mohlo jít i o nesprávně uvedenou diagnózu ZN na listu o prohlídce mrtvého.
Ze 669 zemřelých osob s diagnózou ZN registrovaných v NOR byla v 620 případech (tj. 92,7%) diagnóza ZN na ohledacím listu i v NOR shodná. Ve 30 případech (tj. 4,5%) se diagnóza lišila ve 4. místě kódu MKN, v 19 případech (tj. 2,8%) byla diagnóza ZN na OL zcela odlišná od diagnózy v NOR. U 14 osob registrovaných v NOR chyběly na ohledacím listu diagnózy duplicitních ZN.
Z celkového počtu 946 osob zemřelých s diagnózou ZN byla pitva provedena v 269 případech (tj. 28,4%), nízká míra pitvanosti byla ve studovaném souboru zjištěna v okrese Kutná Hora (8,8 %), vysoká v okrese Zlín (45,4 %).
Celkem ve 2571 případech nebyla v OL uvedena diagnóza ZN. Z toho bylo v NOR registrováno 200 případů, (89 případů s diagnózou basaliomu, 23 ZN ženského prsu, 21 ZN kolorekta, 9 gynekologických ZN, 9 ZN ledviny, 7 ZN prostaty a 5 ZN plic, 37 ostatních).
Podrobné výsledky jsou k dispozici u autorů.
Diskuse
Výsledky ukazují zajímavý závěr o úplnosti onkologického registru. Z 3517 zemřelých v devíti okresech ČR za část roku 1997 bylo celkem 1146 (32,6 %) pacientů se ZN, u nichž byla informace o diagnóze ZN známa buď z ohledacího listu, nebo z databáze NOR. Z těchto 1146 případů nebyla na 200 ohledacích listech (tj. v 17%) uvedena diagnóza ZN. V těchto 200 případech chybějící diagnózy ZN šlo v 89 případech o basaliomy, bez nichž absence představuje jen asi 10 %.
Výsledky analýzy přesnosti uvedené diagnózy příčiny smrti na ohledacích listech jsou uspokojivé. Shoda diagnózy ZN na ohledacím listu s diagnózou v NOR byla potvrzena v 92 % případů, v 5 % případů byla zjištěna pouze nepatrná odchylka, pouze ve 3 % případů byly zjištěny významnější rozdíly. Rozdíly v diagnóze lze ve většině případů vysvětlit pokročilostí nádorového procesu nebo tím, že ohledávajícímu lékaři chybí předchozí informace o zemřelém. Bez zdravotní dokumentace nelze tyto skutečnosti zjistit.
Výsledky srovnání údajů v NOR a OL v každém okrese do značné míry závisí na kvalitě práce okresního pracoviště NOR a funkčnosti jeho sběrného systému, na míře pitvanosti i na kvalitě vyplňování OL v daném okrese.
Sběr a zpracování listů o prohlídce mrtvého provádí UZIS CR nezávisle na získávání dokumentace a údajů pro NOR, OL jsou tedy nezávislým zdrojem pro ověření kvality a úplnosti registrových dat.
Závěr
Analýza ukázala na poměrně dobrou kvalitu údajů v OL a potvrdila potřebu pravidelného zpracovávání ohledacích listů na okresních pracovištích NOR. Studie není nákladná a lze ji doporučit jako auditovou studii kontroly přesnosti a úplnosti NOR i kvality práce okresních pracovišť NOR. Spolupracovníkům ze všech participujících okresních pracovišť NOR patří za jejich přínos upřímný dík.
Studie byla provedena v rámci grantu IGA MZ CR č. 4324-3.
Literatura
- Jensen, O. M., et al. Cancer registration : Principles and methods. Lyon : IARC, 1991,288 p.
- Menck, H. Central cancer registries : Design, management and use. Harwood Academic Publishers, 1994. 331 p.
- Parkin, D. M., et al. Comparability and quality control in cancer registration. Lyon: IARC, 1994. 119p.
- Seiffert, J. E., et al. Standards for cancer registries. North American Association of Central Cancer Registries, 1994. Vol. m. Standards for Completeness, Quality, Analysis and Management of Data. 223 p.
