Klin Onkol 1999; 12(5): 169-173.
Souhrn: V předkládané studii byla ověřována možnost podávání interleukinu 2 (IL-2) časně po autologní transplantaci (ASCT). Bylo zařazeno celkem 13 nemocných, hodnotitelných bylo 12. V 7 případech se jednalo o Hodgkinovu chorobu, v 5 o nehodgkinský lymfom. Většina nemocných (9/12) byla připravována režimem BEAM. IL-2 byl podáván v dávkách 1 MIU/m2, 2 MIU/m2 a 2,5 MIU/m2 subkutánně po hematologické restituci po dobu 28 dní. Medián zahájení aplikace byl 16,5 dne (12-28) po ASCT. Jako maximální tolerovatelná dávka byla v daném aplikačním režimu stanovena dávka 2 MIU/m2, ze 3 nemocných ve stratu s dávkou 2,5 MIU/m2 bylo podávání předčasně ukončeno u 2 nemocných. Nejčastější komplikací byly lokální kožní reakce u 11/12 (91,7%), v jednom případě vedoucí k ukončení léčby. V průběhu monitorování byl zaznamenán siginifikantní vzestup CD3+/HLA-DR+ lymfocytů (p 0,04), došlo rovněž k vzestupu počtu NK buněk (CD16+/CD56+) tento však nebyl významný. Pro porovnání terapeutických výsledků byly použity historické kontroly párované podle stavu při transplantaci, diagnosy, předléčení a věku. S mediánem sledování 2,3 roku v léčené a 2,8 v kontrolní skupině byla pravděpodobnost doby do progrese (PFS) ve dvou letech jako 66,7% (40,1-93,4, CI 95%) ve skupině s IL-2 a 54,0% (23,9-84,1; CI 95%) v kontrolní skupině. Pravděpodobnost celkového přežití (OS) byla 81,8% (40,1-93,4, CI 950%) respektive 68,2% (38,4-98,0; CI 95%). Lze konstatovat že aplikace IL-2 v dávce 2 MIU/m2 je brzy po hematologické restituci schůdná a vede k signifikantnímu vzestupu aktivovaných T lymfoctů. V našem souboru však nevedla k prodloužení PFS ani OS.
