Klin Onkol 1997; 10(5): 145-147.
Od listopadu 1994 do července 1995 jsme na ÚRO Praha léčili intraluminální brachterapií 13 pacientů se stenozujícím karcinomem jícnu. Všichni pacienti byli kontraindikováni k operačnímu řešení pro pokročilost nádoru, interkurentní interní choroby či věk. Histologicky se v 10 případech jednalo o spinocellulární karcinom, ve 2 o adenokarcinom a v 1 případě o mukoepidermoidní karcinom. Maligní stenóza byla lokalizována v různých oblastech hrudního jícnu, všichni pacienti měli stupeň I-IV dysfagických obtíží hodnoceno podle O´Rourkeho stupnice. Všichni pacienti obdrželi zevní aktinoterapii do dávky 40-60 Gy. Brachyterapie byla prováděna na přístroji LDR/MDR Selectron. Byla aplikována buïto 1 frakce o velikosti 10 Gy v 1 cm od osy zářiče nebo 2 frakce á 7,5-13,5 Gy v závislosti na dávce ze zevní aktinoterapie a stavu pacienta. Dávkový příkon byl v průměru 10,8 Gy/h v referenčním bodě. Hodnocení souboru bylo provedeno v listopadu 1995 s minimem 4 měsíců sledování. Po 1, 2, 3, a 4 měsících od 1. frakce brachyterapie přežívalo 13, 12, 10 a 8 pacientů. U všech hodnotitelných pacientů došlo ke zmírnění dysfagických obtíží minimálně o jeden stupeň. Nevyskytly se mechanické komplikace spojené se zaváděním aplikátoru. U 1 pacienta přežívajícího déle než 10 měsíců od provedené léčby se vyvinula postradiační stenóza jícnu. Po bioptickém ověření byla řešena zavedením stentu.
Brachaterapie je efektní metoda paliace dysfagických obtíží s minimem komplikací. Přednost má použití přístroje s vysokým dávkovým příkonem, ale naše zkušenost prokazuje v souladu s literaturou, že i přístroj s nízkým a středním dávkovým příkonem může být úspěšně použít s dobrou tolerancí léčby.
