Klin Onkol 1997; 10(4): 124-125.
Souhrn není k dispozici. Uveden začátek textu: Lze diskutovat, zda možnosti standardních forem nespecifické cytotoxické chemoterapie nejsou již z biologických důvodů trvale limitovány. Lze pochybovat, zda je reálné očekávat ještě jakýkoli významnější pokrok v této oblasti hledáním a zkoušením nových farmak fungujících na stejném principu nespecifické cytotoxicity. Lze se dokonce domnívat, že terapie založená na výsledcích klinických studií organizovaných na základě současných kritérií anatomického rozsahu nemoci jejichž výsledkem je procentuální pravděpodobnost léčebné odpovědi aplikovaná na imaginárního 'průměrného' pacienta s 'průměrným' nádorem, nemá do budoucna mnoho šancí oproti individualizovanému přístupu využívajícímu analýzu vlastností daného nádoru, včetně testování jeho chemoresistence. Nelze si však na druhé straně nevšimnout, že i dosavadním přístupem k určitému pokroku v chemoterapii dochází a po relativním úspěchu taxanů u ovariálních a mammárních karcinomů dochází v poslední době také k rozšiřování nabídky cytostatik u gastrointestinálních nádorů, především pak kolorektálních adenokarcinomů. Chemoterapie karcinomu kolorekta se tak nabídkou širšího spektra stala na 33.konferenci ASCO v Denveru letos v květnu tématem zajímavějším než dříve.
