Klinické zkušenosti s celotělovým ozářením u transplantovaných pacientů s neuroblastomem

flag

Klin Onkol 1996; 9(6): 183-186.

Souhrn:
Neuroblastom je druhým nejčastějším solidním nádorem dětského věku. Špatné výsledky konvenční léčby vedly k úvahám o potřebě další intenzifikace léčby. Záhy se megaterapie sledovaná autologní transplantací kostní dřeně stala součástí léčebné strategie pokročilých stadií neuroblastomu. Tato intenzifikace prokazatelně prodloužila období trvání remise. Přesto jenom několik studií udává výsledky dlouhodobého přežívaní lepší než 40 %. V práci hodnotíme zkušenosti s celotělovým ozářením, které je spolu s vysokodávkovanou chemoterapií součástí předtransplantačního conditioning a porovnáváme je se zkušenostmi s conditioningem obsahujícím pouze megachemoterapii. V období od listopadu 1992 do května 1996 jsme transplantovali 23 dětí s neuroblastomem vysokého rizika. Celotělovým ozářením a chemoterapií bylo léčeno 12 pacientů. Conditioningem, který obsahoval pouze myeloablativní chemoterapii, jsme připravovali 11 dětí. Protokol obsahoval kombinaci karboplatiny, etoposidu, melfalanu a hyperferakciovaného ozáření v dávce 10 Gy nebo pouze karboplatinu, etoposid a melfalan. Počet dnů hospitalizace a počet febrilních dnů byl statisticky významně vyšší u pacientů léčených s CTO. Signifikantně nepříznivý vliv na akutní i pozdní orgánová postižení jsme, i přes některé specifické komplikace, neprokázali. Ve skupině se zařazeným CTO žije sedm dětí (58,3 %) v porovnání se čtyřmi dětmi (40 %) ve skupině bez CTO (medián sledování 14 a 13,5 měsíců). Tento trend není zatím statisticky významný. K přesnějšímu posouzení významu celotělového ozáření u dětí s neuroblastomem bude nutná rozsáhlá, randomizovaná multicentrická studie.