Klin Onkol 1996; 9(5): 141-145.
Souhrn: Paclitaxel je cytostatikum s novým, unikátním mechanismem účinku, spočívajícím v interferenci s mitosou indukcí polymerisace tubulinu a tvořením extrémně stabilních nefunkčních mikrotubulů. Kromě prokázané účinnosti u karcinomu prsu a ovaria se prosazuje rovněž u karcinomu plic, zejména u jeho nemalobuněčné varianty. Zde se ve studiích fáze I a II potvrzuje jeho účinnost - v monoterapii v pokročilých stadiích léčebná odpověď kolem 20 %, v kombinaci s platinovými deriváty okolo 40-50 %. Pozoruhodné je rovněž 1roční přežití 40 % u pacientů se IV. stadiem při monoterapii paclitaxelem. Jsou rovněž zprávy o jeho účinnosti při selhání předchozí léčby s platinovými deriváty, i když tyto údaje vyžadují potvrzení v dalších studiích. Tyto údaje opravňují k naději, že by paclitaxel mohl opět posunout léčbu nemalobuněčného karcinomu plic o kousek dále, tedy přispět ke zlepšení prognózy těchto pacientů. Zdali se tyto naděje naplní, ukáže blízká budoucnost, kdy budou známy výsledky randomisovaných studií.
