Klin Onkol 1996; 9(4): 137-138.
Souhrn není k dispozici. Uveden začátek textu: Ve dnech 6.-7. 6. 1996 jsem se jako zástupce našeho ústavu zúčastnil setkání Melanoma Group W. H. O., které se letos konalo ve Varšavě. Jednání tradičně probíhalo ve velmi přátelské pracovní atmosféře. Cílem bylo zhodnotit probíhající studie a stanovit cíle pro nejbližší období.
Zhodnocen byl trial č. 10, který měl stanovit optimální resekční hranici u melanomu tenčího než 2 mm. Tato studie probíhala v letech 1979-85, nyní byly znovu hodnoceny dlouhodobé výsledky. Protokol studie zahrnoval exscisi s lemem 1 cm, s histologickým vyšetřením, následovala randomizace a buď široká reexscise 3-5 cm, nebo pouze sledování. Studie zahrnovala 623 pacientů, a jak celkově, tak v podskupinách pro jednotlivé lokality nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v celkovém přežívání (OS) ani v disease free intervalu (DFI). Trial lze tedy jednoduše zhodnotit tak, že u melanomu tenčích 2 mm je resekční lem 1 cm bezpečný. Opětovně byl vyhodnocen Trial č. 1, který probíhal v letech 1967-74 a jehož cílem bylo zhodnotit efektivitu elektivní dissekce. Zahrnuto bylo 553 pacientů, do studie byli přijímáni pacienti s končetinovým melanomem, po široké exscisi s histologickým vyšetřením byli ran-domizováni a bud připojena elektivní dissekce přilehlé lymfatické oblasti, nebo sledováni a oblast dissekována při případném nálezu klinicky postižených uzlin. Studie neprokázala žádný statisticky významný rozdíl mezi skupinou elektivně dissekovaných s positivním histologickým nálezem a skupinou s odloženou dissekcí. Mezi skupinou bez dissekce a bez uzlinového relapsu a skupinou s elektivní dissekcí a negativním histologickým nálezem je dokonce statisticky významný rozdíl ve prospěch pacientů bez dissekce, který lze nejspíše vysvět-) lit určitým procentem mikrometastáz, které při rutinním histologic-í kém zpracovávání dissekátu mohly být minuty. Ze studie tedy vyplývá, že elektivní dissekce při klinicky negativních uzlinách není prospěšná.
