BASIC CLINICAL RADIOBIOLOGY FOR RADIATION ONCOLOGISTS G. GORDON STEEL (Ed.)
ARNOLD, A MEMBER OF THE HODDER HEADLINE GROUP,
LONDON 1995
233 STR., 151 OBR., 46 TAB., CENA 27,50 GBP
Autorský kolektiv této knihy, jež vznikla na základě kursů organizovaných Evropskou společností pro terapeutickou radiační onkologii, tvoří 12 odborníků z Holandska, Velké Británie a Dánska. Ve 24 kapitolách se probírají všechny důležité radiobiologické aspekty radioerapie: kinetika růstu nádorů, buněčná proliferace v nádorech a normálních tkáních, přežívání buněk, modely radiační buněčné smrti, lineárně, kvadratický přístup k frakcionaci, hyperfrakcionace, kyslíkový účinek, klinické manifestace poškození normální tkáně, radiobiologie normálních tkání a nádorů, vliv dávkového příkonu v radioterapii, použití svazků částic (neutronů, protonů, iontů aj.) v radioterapii, chemoterapie z hlediska radioterapie, kombinovaná radioterapie a chemoterapie, překonávání radioresistence hypoxických buněk, hypertermie, cílená radioterapie, fotodynamická terapie, předpověď nádorové odezvy, molekulární aspekty radiační biologie. Knihu uzavírá slovníček nejdůležitějších termínů používaných v radiační biologii.
V prvém sdělení G. G. Steel pojednává stručně a velmi pěkně o základech radiační biologie. C. Steel vypočítává testy pro posuzování reparace radiačního poškození. Známý Ellisův NSD vzorec může podceňovat výskyt pozdních následků radioterapie (S. M. Bentzen a J. Overgaard). Oproti NSD vzorci lineárně kvadratický model uspokojivě popisuje vztah mezi celkovoui izoefektivní dávkou a dávkou na jednu frakci v rozsahu dávek na jednu frakci od 1 Gy až do vysokých jednorázových dávek (M. C. Joiner). V randomizovaných klinických trialech se zkouší úspěšně hyperfrakcionovaná radioterapie sestávající např. ze 70 frakcí, 2 frakce po 1 Gy za den v intervalu 5 hodin při celkové dávce 80 Gy (M. C. Joiner). Vzorec BED (biologicky efektivní dávka) poskytuje možnost jednoduchého pohodlného výpočtu izoefektivních frakcionačních režimů (A. J. van der Kogel a A. C. C. Ruifrok). O hypoxických buňkách pravděpodobně přítomných ve většině nádorů zvířat a člověka se soudí, že jsou hlavní příčinou radiorezistence k radioterapii. zejména při použití malého počtu velkých dávkových frakcí (M. R. Horsman a J. Overgaard). Křížky přežívání buněk nádorů člověka je možné dobře fitovat lineárně kvadratických výrazem; při dávkách nižších než 2 Gy je přežívání vystiženo spíše lineárním členem tohoto výrazu (G. G. Steel). Jelikož vysoké dávkové příkony nad 2 Gy/h jsou biologicky ekvivalentní použití velké dávky na jednu frakci při frakcionované radioterapii, lze očekávat větší poškození normálních tkání při dané úrovni nádorové odezvy; v brachyterapii může být tato nevýhoda vyvážena menším objemem normální tkáně ozářeným vysokou dávkou (G. G. Steel). Klinické výsledky dosahované při radioterapii pomocí neutronů jsou sporné, podstatně vhodnější jsou protony vyznačující se ve srovnání s fotony podstatně vhodnějšími dávkovými distribucemi (M. C. Joiner). Pro zvýšení účinnosti chemoterapie, v současné době považované za adjuvantní terapii, musí být zvýšena podstatně specificita nádorů a hledány cesty k překonání rezistence vůči lékům (A.C. Begg). Podle G. G. Steela procesy, kterými kombinace chemoterapie a radioterapie může vést ke zlepšení terapeutického výsledku, jsou klasifikovány jako interaktivní (zahrnují prostorovou kooperaci a nezávislou buněčnou smrt) a neinteraktivní (synergismus a superaditivita). Pokud nebudou provedeny rozsáhlé klinické trialy s kombinovanou hypertermií a radioterapii, je nutné zatím považovat hypertermii za postup experimentální (J. Overgaard a M. R. Horsman). Cílenou radioterapii (angl. targeted radiotherapy) se rozumí ozařování nádorů pomocí radionuklidů selektivně dopravovaných do nádorů monok-lonálními protilátkami, molekulárními prekursory, hormony nebo růstovými faktory; hlavními problémy této terapire jsou např. nedostatečná selektivita akumulace radioaktivní látky v nádoru, omezená penetrace látky do nádoru, nerovnoměrnost absorbované dávky aj. (T. E. Wheldon). A. C. Begg poskytuje přehled o možnostech předpovědi odezvy nádorů nutné pro sestavení ozařovacího plánu.
Didaktický charakter knihy vyplývá z těchto charakteristik: stručný a přehledný text členěný do mnoha odstavců, zdařilé grafy doprovázené podrob nými legendami a shrnutí obsahu každé kapitoly do několika bodů zachycujících nejdůležitější poznatky. Jedná se o vynikající příručku zejména pro začínající lékaře v radioterapii, dozimetristy a onkology, pomůcky k přípravě k atestačním zkouškám a podněcující četbu pro pedagogy připravující přednášky na školách a kursech.
Knihu distribuuje: Bookpoint Limited, 39 Milton Park, Abingdon, Oxon, OX14 4TD, UK.
V. H.
recenze: Basic Clinical Radiobiology for Radiation Oncologists
