Souhrn: V předložené studii byla provedena morfometrická kvantitativní analýza terminálního řečiště ve vybraných segmentech (C3, C8 z intumescence, Th5, L1 - z intumescence a L3) lidské míchy. Současně byla provedena analýza fibrilární glie a použita analýza oligodendroglie. Byly zjištěny počty kapilár na jednotku plochy v různých oblastech šedé a bílé hmoty ve všech studovaných segmentech C3, C7, C8, Th5, L1 a L3. Plocha, kterou zaujímají kapiláry, byla vyjádřena jako procentuální podíl z celkové plochy dané oblasti. Bylo zjištěno, že se počet kapilár, ale výrazněji plocha, kterou kapiláry zaujímají, zvětšuje v bílé hmotě od zadních sloupců k předním, kde dosahuje největších hodnot. V bílé hmotě je kapilární siť nejhustější a zaujímá největší podíl z plochy v předních provázcích a klesá k provazcům zadním. Hodnoty počtu i plochy kapilár v šedé, ale hlavně v bílé hmotě, se zvětšují od krčních segmentům k bederním, kde dosahují nejvyšších hodnot. Při hodnocení fibrilární glie, která byla znázorněna pomocí imunoperoxydázové metody na kyselý gliální fibrilární protein, bylo zjištěno, že takto označené struktury zvyšují svůj podíl v šedé hmotě od zadních k předním sloupcům, zatímco v bílé hmotě nejsou rozdíly tak markantní a zastoupení této glie je poněkud menší v zadních provázcích ve srovnání s hodnotami v provázcích předních a postranních. Srovnání výskytu této glie v různých segmentech ukázalo, že se obraz rozdělení v jednotlivých segmentech téměř nemění. Oligodendrogliálních buněk přibývá od krčního segmentu směrem k bedernímu. Distribuce v provázcích bílé hmoty v jednotlivých segmentech nevykazuje určité tendence.
Vyhodnotili jsme závislosti počtu oligodendroglie na kapilárách a zjistili jsme, že se počet oligodendrocytů na 1 kapiláru zvětšuje od předních provazců směrem k zadním, ale že mezi jednotlivými segmenty nejsou zjistitelné významné rozdíly. Vztáhne-li se počet oligodendrocytů k normalizované ploše kapilár, objevuje se řada snižujících se hodnot od segmentu krčního směrem k bedernímu, kde na jednotku plochy kapilár připadá nejméně buněk. Všechny uvedené nálezy jsou diskutovány v souvislosti s nálezy zjištěnými u radiačních myelopatií u lidí. Poměry terminálního řečiště a poměry glie jsou součásti substrátu, který se podílí na reparaci radiačního poškození a na němž při selhání reparace radiační myelopatie může vzniknout. V textu diskuse jsou zmíněny nálezy v oblasti cytokinů, které se zúčastňují nebo podmiňují některé reakce buněk a byly nalezeny rovněž u postradiačních reakcí. Působení některých cytokinů může vést k apoptóze. Tato oblast zatím není v oboru radiobiologie podrobně prozkoumána a lze říci, že stojíme na začátku další velké kapitoly výzkumu.
Kvantitativní morfometrická analýza terminálního cévního řečiště a glié v lidské míše - možný příspěvek k objasnění tradiční myelopatie
