BRAIN TUMORS - AN ENCYCLOPEDIC APPROACH ANDREW H. KAYE - EDWARD R. LAWS JR.
CHURCHILL LIVINGSTONE, EDINBURGH - NEW YORK 1995 990 STR., 376 OBR., 157 TAB., CENA 130 GBP
První editor tohoto rozsáhlého kompendia velkého formátu (225x282 mm) je profesorem neurochirurgie na univerzitě v australském Melbourne a druhý editor profesorem neurochirurgie na virginské univerzitě v Charlottesville. Na 47 kapitolách se podílí 79 odborníků převážně z USA, a dále z Kanady, Austrálie, Velké Británie, Itálie, SRN, Švýcarska a dalších zemí. Kniha e rozdělena do dvou sekcí: základní principy a specifické nádory mozku.
První sekce sestává z 23 kapitol o historii diagnostiky a léčby mozkových nádorů, neoplastických transformacích v mozkových buňkách, klasifikaci a patogenezi mozkových nádorů, jejich epidemiologii, neurogenetice, biochemii a metabolismu, histopatologii, imunochemii a ultrastruktuře, mozkovém edému a dalších epifenoménech, klinické, zobrazovací a laboratorní diagnostice, neurooftalmologickém vyšetřování, epilepsii související s mozkovými nádory, funkčním a metabolickém zobrazování, anestézii a intenzivní péči, chirurgii, radioterapii a radiochirurgii, chemoterapii, experimentálních modelech mozkových nádorů, nádorech u dětí aj. V kapitole o klasifikaci a patogenezi nádorů CNS je probírán historický vývoj, klasifikace WHO z roku 1979, navržená revize této kategorie z roku 1990 s velmi podrobným komentářem k jednotlivým položkám, problémy klasifikace nádorů u dětí, genetické a environmentální faktory v patogenezi nádorů CNS. Revizí klasifikace WHO z roku 1993 podnícené rostoucím počtem speciálních morfologických postupů (zejména imunohistochemických a imunocytochemických) se zabývá kapitola o histopatologii, imunochemii a ultrastruktuře mozkových nádorů. V kapitole o epidemiologii je vedle pojednání o trendech výskytu nádorů pěkný přehled o vztahu mezi environmentálními faktory (záření, infekce, zaměstnání, potrava, alkohol, tabák a léky) a zvýšeným rizikem nádorů CNS; publikované práce přinášejí rozporné výsledky, úloha některých faktorů zůstává hypotetická a zjištěné rizikové faktory vysvětlují jen malou část výskytu nádorů CNS. Autoři kapitoly o neurogenetice a molekulární biologii mozkových nádorů uvádějí, že ještě před deseti lety nebylo možné takové pojednání napsat; v současné době se léčba přenosem genů do neoplastických buněk již posunula z teoretické do praktické polohy. I když zatím imunoterapie dosáhla jen malých praktických úspěchů, výzkum umožnil více poznat způsoby, kterými může být imunitní odezva k nádorům modulována. Nedávný pokrok v zobrazovacích metodách znamenal zásadní převrat v diagnostice mozkových nádorů a dovolil stanovovat diagnózu v časnějších stadiích onemocnění. Funkční zobrazovací techniky - pozitronová emisní tomografie (PET), jednofotonová emisní tomografie (SPECT) a spektroskopie na základě magnetické rezonance (MRS) dovolují demonstrovat a v některých případech kvantifikovat různé aspekty metabolismu mozkových nádorů in vivo (průtok krve nádorem, rychlost jeho růstu, stupeň oxygenace aj.). Z uvedených modalit je PET určitě nejúspěšnější, vyžaduje však velmi nákladné přístrojové vybavení. Autor výtečné kapitoly o radioterapii a radiochirurgii se snaží o pokrytí i takových aspektů této problematiky, které v současné literatuře zatím nejsou zachyceny. V kapitole o chemoterapii je přehled 35 používaných cytostatik a jejich deseti kombinací. V kapitole o experimentální terapii se zdůrazňuje, že klinikové musí více zařazovat své pacienty do prospektivních studií (trialů); zatím se výzkumné protokoly uplatňují u méně než 5 % pacientů. I když již existuje množství experimentálních modelů mozkových nádorů, je nutné vyvíjet další, jelikož mnoho otázek v neuroonkologii zůstává nezodpovězeno.
Druhá sekce sestává z deseti částí s touto tematikou (v závorce jsou uvedena témata některých kapitol): gliomy (astrocytomy, glioblastomy, oli-godendrogliomy, intrakraniální ependymomy aj.), neuronální nádory (meduloblastomy a primitivní neuroektodermální nádory), nádory nervových pochev (akustické neurinomy, jiné schwannomy kraniálních nervů aj.), meningeální nádory (meningiomy, meningeální hemangiopericytomy, meningeální sarkomy), nádory v epifyzární oblasti, nádory hypofýzy, nádory v bázi lební (chordomy a chondrosarkomy, nádory paranazálních dutin aj.), mozkové lymfomy, malformace podobné tumorům (kraniofaryngiomy, dermoidy, koloidní cysty aj.), metastázy v mozku. Skladbu rozsáhlých kapitol lze ilustrovat např. na výčtu odstavců tvořících pojednání o meningiomech (zaujímá 25 stran): úvod, epidemiologie, etiologie (trauma, viry, genetika a molekulární biologie aj), symptomy, diagnostické zobrazování (CT, angiografie, MRI, MRS), patologie, léčba (chirurgie, radioterapie, chemoterapie), recidivy, literatura (170 položek).
Autorský kolektiv se snaží pokrýt v mimořádně rozsáhlém záběru problematiku mozkových nádorů včetně jejich biologického základu, diagnostických a léčebných postupů. Opírá se o rozsáhlou aktuální literaturu – počet položek za každou kapitolu jde do stovek (řada položek je i z roku 1993). Množství snímků ( i barevných) ze zobrazovacích přístrojů, histologických řezů a intraooperativních snímků je velmi dobře reprodukováno na kvalitním papíře.
recenze: Brain Tumours - an Encyclopedic Approach
