Klin Onkol 1994; 7(Zvláštní číslo): 24-27.
Souhrn není k dispozici. Uveden začátek textu:
Poškození způsobená léky
Tato problematika je neobyčejně rozsáhlá a bylo jí věnováno množství prací, včetně přehledů (Cooper et al., 1986, Cooper et al., 1986a, Rosenow, 1988, Israel-Biet, 1991, Reed a Glauser, 1991, Shapiro et al., 1991, Kreisman a Wolkove, 1992, Resonow et al., 1992), a monografie (Akoun a White, 1989). Navíc jde o problematiku otevřenou, protože s novými léky a léčebnými postupy se bude tato skupina postižení nepochybně rozšiřovat. Z některých sudií, zabývajících se diagnostikou plicních infiltrací u imunokompromitovaných pacientů pomocí plicních biopsií, si můžeme udělat velmi oreintační představu o četnosti lékového poškození. Velmi orientační z toho důvodu, že jistě ne u všech pacientů s plicními infiltráty byly tyto biopsie prováděny, a že jistě ne vždy mnohla být z histologického obrazu provedena správná diagnoza. Ve vysokém procentu se při biopsiích také nalezl nespecifický obraz fibrózy nebo pneumonitidy a nelze vyloučit, že tyto změny mohly být způsobeny léky. Četnost lékového postižení plic uváděná ve studiích velmi kolísá: od 1,3% (Singer et al., 1979) do 23% (Haverkos et al., 1983). V některých sudiích toto postižení jako příčina plicních infiltrací ale není uváděno vůbec. Rosenow (1988) se domnívá, že je referováno o méně než 5% vedlejších plicních lékových reakcí.
