Klin Onkol 1993; 6(5): 149-150.
Souhrn není k dispozici. Uveden začátek textu: Jedním z dominantních objektů onkologického výzkumu současnosti jsou změny v genech a jimi kódovaných proteinech, které za fyziologických podmínek kontrolují buněčný růst, funkční diferenciaci a sociální chování buněk. Není pochyb o tom, že hlavní úlohu v regulaci výše zmíněných fyziologických procesů buňky, ale pravděpodobně i v etiopatogenezi zhoubných onemocněni, hrají onkogeny a v nedávné době objevené supresorické geny, tak zvané antionkogeny. K nejvíce studovaným antionkogenům současné doby patří jaderný fosfoprotein p53, původně identifikovaný v buňkách transformovaných virem SV40 v komplexu s velkým T antigenem viru. Je zřejmé, že p53 protein, působící pravděpodobně jako negativní regulátor růstu, je nezbytný pro normální buněčný růst a jeho funkční inaktivace je téměř univerzální fenomén provázející vznik lidských nádorů. Abnormality v p53 genu jsou zahrnuty u mnoha dědičných i sporadických forem lidských malignit. K nejčastěji se vyskytujícím alteracím patři mutace genu p53, které se ve vysoké frekvenci vyskytují u karcinomu prsu, plic a střeva, a u některých typů leukémií, osteosarcomů a nádorů mozku. Jedná se především o bodové mutace, které doprovázejí ztrátu normální allely na chromosomu 17p, kde je umístěn gen p53. Za normálních podmínek nedochází k akumulaci p53 proteinu v buňkách a tento je prakticky nedetekovatelný imunochemickými a imunohisto-chemickými metodami. Bodové mutace genu p53 či jiné mechanismy (např. tvorba komplexů p53 proteinu s jinými proteiny, jejichž důsledkem je většinou funkční inaktivace p53), výrazně zvyšují stabilitu p53 proteinu, což vede k jeho hromadění v nádorových buňkách a k možnosti detekce tohoto proteinu výše uvedenými technikami. V několika studiích z nedávné doby, bylo prokázáno, že detekce zvýšené hladiny p53 proteinu má prognostický význam u různých typů nádorů včetně karcinomu prsu. Z doposud získaných výsledků je zřejmé, že akumulace p53 proteinu je důležitým, klinicky užitečným markerem biologických vlastností individuálních nádorů, který může umožnit výběr nemocných, kteří vyžadují agresivnější post-operační terapii.
