Souhrn: V letech 1986—1992 bylo na II. chirurgické klinice v Olomouci vyšetřeno celkem 76 nemocných se zhoubnými nádory jícnu. Všichni byli podrobeni komplexnímu předoperačnímu vyšetření, na jehož podkladě bylo stanoveno stadium choroby a léčebná taktika. Vyhodnotili jsme anamnestické Údaje, výsledky kontrastního rentgenového vyšetření, výpočetní tomografie, endoskopie s biopsií, ultrasonograhe včetně endosonograne, vyšetření laboratorní, imunologická, interní a pneumologická. Při předoperačnlm posuzování operability se ukázaly velkým přínosem některé moderní diagnostické metody, zvláště výpočetní tomograhe (Cl) a endosonograne. Z celkového počtu 55 vyšetřených (72 %) jsme významné diskrepance mezi předoperačním CT vyšetřením a operačním nálezem shledali u 8 osob (14,3 %). Třikrát nebyly prokázány metastaticky postižené uzliny velikosti do 1,5 cm, z toho dvakrát v mediastinu a 1 x pod bránicí. Pětkrát nebylo prokázáno prorůstání tumoru do bronchu, aorty a páteře. Falešně pozitivní CT jsme zaznamenali dvakrát, když bylo popsáno prorůstání do aorty, vyloučené při operaci. Vyšetření endosonogratické se zatím jeví jako ještě přesnější než CT. Vyšetřili jsme 72 % nemocných, plánovaných k radikálnímu výkonu v posledním roce. Endosonograne v diskrepanci s CT odhalila na jedné straně nepoznané prorůstání do okolí nebo přítomnost uzlin, na druhé straně nás správně informovala o příznivém ohraničení proti okolí. Diference mezi endosonogralickými výsledky a peroperačními nálezy jsme zatím neshledali. Naše diagnostické závěry jsme uspořádali podle klasifikace TNM. Na základě předoperačního stážování bylo 54 nemocných (71,0 %) indikováno k operaci s celkovou operační mortalitou 18,5 %. 26 nemocných (34,2 %) bylo operováno radikálně, 24 paliativně a u čtyř byla provedena pouhá explorace. U 22 nemocných (28,9 %) jsme po zhodnocení celkového stavu a rozsahu nádorového onemocnění od operace upustili, některé z nich jsme pak indikovali k aktinoterapii.
Komplexní diagnostika a strategie chirurgické léčby karcinomu jícnu
