Souhrn: Tromboembolické komplikace se u nemocných s nádory vyskytují v 1 — 11 %. Aktivace koagulace u nádorů může být z nespecifických (nekrózy, záněty) či specifických příčin (produkce hemostázu ovlivňujících substanci nápř. „cancer procoagulans"). Vyšetřování hemostázy je významné, neboť malignity predisponují k pretrombotickým stavům a navíc léčba tumoru může vést k další aktivaci koagulace. Nejčastější lokalizaci trombotických komplikací je trombóza hlubokého žilního systému dolních končetin a plicní embolic Existují však i méně časté, ale typické syndromy (Budd-Chiari syndrom, mikrovaskulární ateriální trombózy prstů a mozku, migrující povrchní flebitida — Trousseauův syndrom, nebakteriální trombotická marantická endokartiditis, atd.). Stanovení diagnózy trombózy či embolie může být u pacientů s malignitami obtížnější, neboť interpretace výsledků provedených vyšetřeni může být nejednoznačná vzhledem k možnosti ovlivnění nálezů nádorem. U onkologických nemocných, jejichž prognóza je dobrá, by se v léčbě tromboembolické nemoci mělo postupovat stejně jako u pacientů bez tumoru, u nemocných s generalizovanými nádory je nutno terapii individualizovat a"někdy použít jen symptomatické postupy.