Klin Onkol 1992; 5(Zvláštní číslo): 46-47.
Masarykův onkologický ústav -MOÚ na Žlutém kopci v Brně je samostatným specializovaným onkologickým centrem s působností pro celou ČSFR. Na jednom místě jsou zde soustředěny všechny medicínské obory (nezbytné pro zajištění komplexní onkologické péče a dlouhodobě- je zde provozován klinický i základní výzkum. V ústavu jsou tedy vytvořeny optimální podmínky pro účelné skloubení oblasti diagnosticko-léčebné s činností vědeckovýzkumnou.
Historie ústavu spadá do roku 1928, kdy primář MUDr. Jaroslav Bakeš se svou matkou paní Lucií Bakešovou založili spolek ´Dům útěchy´, ve kterém se sdružili lékaři i laikové se snahou organizovat a zlepšit péči o nemocné se zhoubnými nádory, hlavně sociálně slabé, a současně umožnit i výzkumnou práci. Prvním úkolem bylo vybudovat speciální ústav, kde by byla propokena léčebná činnost s činností vědeckou. Již koncem roku 1932 měl spolek nutné finanční prostředky, stavební pozemek a zpracovaný profekt, jehož autory byli profesor České vysoké školy ing. arch. Vladimír Fischer a ing. arch. Rozehnal. Stavba byla zahájena roku 1933, ústav byl slavnostně otevřen 13. ledna 1935 a 21. ledna 1935 byl zahájen provoz. Primářem klinické části se stal prof. MUDr. R. Werner, bývalý ředitel rakovinného ústavu v Heidelberku, a vedoucím laboratorní části biochemik prof. dr. V. Morávek z přlrodovědecké fakulty v Brně. Po hospodářské stránce byl ústav veden zvláštním kuratoriem jednak s pomocí země moravsko-slezské, jednak s pomocí veřejnosti, aby tak mohl poskytnout výhody pacientům opuštěným a sociálně slabým. Pro vědecké bádání byl dobrým základem odkaz zakladatele spolku prim. MUDr. Bakeše, kterrý založil při ´Domě útěchy´ fond vkladem 1,5 mil. Kčs, což po materiální stránce bylo dostatečným zajištěním pro řešení problematiky nádorového bujení. Posláním tohoto ústavu od počátku byla i organizace "boje proti rakovině" na Moravě, kdy spolek se proměnil v jakousi ligu proti rakovině a převzal také úkoly spojené s včasným vyhledáváním nemocných a jejich kontrolou po propuštění. Je tedy vidět, že od počátku své existence se ústav snažil poskytovat komplexní Ionkologickou péči, měl nadregionální charakter a částečná centralizace onkologických nemocných vytvářela vhodné podmínky pro vědecké bádání v této oblasti. Ústav postupně rozšiřoval kapacitu i spektrum služeb poskytovaných nemocným s maligními procesy. Několikrát došlo ke změně názvu tohoto pracoviště v následující posloupnosti: Masarykův radioléčebný ústav, Radioléčebný ústav, KÚNZ Onkologický ústav, Výzkumný ústav klinické a experimentální onkologie (VÚKEO ), Institut medicínského výzkumu VÚKEO.
Od 1. 1. 1991, po zrušení Institutu medicínského výzkumu, nese toto pracoviště název Masarykův onkologický ústav. Nemělo by jít jen o formální změnu názvu, ale snahou je navázat na ušlechtilé myšlenky T. G. Masaryka, který aktivně stál u zrodu tehdejšího Domu útěchy v roce 1935.
Od 1. 1. 1992 je MOÚ příspěvkovou organizací a je přímo podřízen ministerstvu zdravotnictví České republiky.
Činnost ústavu lze shrnout do následujících bodů:
- komplexní onkologická péče o nemocné (prevence, včasná diagnostika, terapie, dispenzarizace, konziliární činnost)
- vědeckovýzkumná činnost v onkologické problematice
- deskriptivní a analytická epidemiologie onkologických onemocnění v ČR a studium vlivu negativních faktorů na incidenci a mortalitu zhoubných nádorů.
- podíl na zabezpečení pregraduální i postgraduální výchovy lékařů i SZP v oblasti klinické onkologie
- spolupráce s vědeckovýzkumnými a zdravotnickými zařízeními doma i v zahraničí, která se zabývají onkologickou problematikou.
Těžištěm diagnosticko-léčebné i vědecko-výzkumné činnosti jsou zejména topiky podle koncepčního zaměření - nádorová onemocnění mléčné žlázy, maligní melanom, nádory varlat, maligní lymfomy, nádory kolorekta, nádory prostaty, gynekologické malignity v prioritní lokalizaci cervikální a ovariální.
Nedílnou součástí činnosti ústavu je péče o zvyšování odborné kvalifikace pracovníků jak na domácí, tak i na zahraniční úrovni. Od vzniku MOÚ v roce 1991 vykonalo 17 pracovníků krátkodobé i dlouhodobé studijní pobyty na špičkových pracovištích v zahraničí. Zahraničních symposií a kongresů se aktivně zúčastnilo 28 vysokoškoláků.
Výsledky vědecko-výzkumné práce za rok 1991 a 1. pololetí 1992 byly prezentovány formou 151 přednášek, z toho; 35 sdělení v zahraničí. Z celkového počtu 43 publikací bylo 17 zveřejněno v zahraničním odborném písemnictví.
Po oficiální stránce se ústav člení na 12 odborných oddělení:
- Oddělení klinické onkologe I (OKO I)
- Oddělení klinické onkologie II (OKO II)
- Chirurgické oddělení
- Oddělení intenzívní péče
- Gynekologické oddělení
- Radioterapeutické oddělení
- Oddělení RTG diagnostiky
- Oddělení biochemie
- Oddělení patologie
- Oddělení nukleární medicíny
- Epidemiologické oddělení
- Oddělení buněčné a molekulární onkologie.
V současné době probíhá realizace 1. etapy dostavby ústavu, která by měla částečně řešit nedostatečnou kapacitu stávajících prostor a umožnit co největšímu počtu nemocných ambulantní formu diagnosticko-léčebné péče. V novém pavilonu bude zázemí pro diagnosticé centrum (rtg diagnostika a laboratorní provozy), komplex jednotlivých ambulancí včetně zákrokového sálu, rehabilitaci, epidemiologii s informačním centrem, lůžkovou diagnostickou jednotku a specializovanou ústavní lékárnu.
