Palliation of malignant dysphagia: surgery, radiotherapy, laser, intubation alone or in combination?; S. G. Brown, „Gut", Journal of the British Society of Gastroenterology, August 1991, Vol. 32, No 8, p. 841 to 844.
Autor se ve svém přehledu na základě vlastních výsledků zamýšlí nad optimální metodou paliativní léčby dysfagie u maligních nádorů jícnu. Paliativní bypass bývá nahrazován méně invasivními, nechirurgickými metodami léčby, neboť thoraco-abdominální operace jsou zatíženy 10 - 30% rizikem morbidity a 2 - 3 měsíci pooperační rekonvalescencí. Zevním ozařováním jsou na většině pracovišť léčeni inoperabilní pacienti, a to i přes srovnatelné výsledky obou metod (při morbiditě 0—2%). U více než 20% pacientů léčených jen radioterapií nelze aplikovat radikální dávku a přistupuje se k paliativnímu ozáření. Efekt radioterapie trvá 10—40 týdnů. Řada studií neprokazuje rozdíl v odpovědi spinocemlárního a adenocarcinomu na záření. Úloha chemoterapie v korekci dysfagie není jasná. Průchodnost potravy intubací rigidní trubice je udržena v průměru po dobu 20 týdnů. Kvalita polykání po laserovém zákroku je variabilní, opětná obturace lumen po zákroku tumorem je u většiny pacientů popisována do 4-6 týdnů. Prostá dilatace jícnu a endoskopická aplikace injekcí ethanolu má jen několikadenní efekt, elektrokoagulace je zatížena komplikacemi. Intrakavitární ozáření přináší rychlejší nástup úlevy od dysfagie než zevní ozáření, ale je ve 30% zatížena persistující oesophagitidou, při kombinaci se zevním ozářením (TCT) ve 100% případů. Optimální postup léčby maligní dysfagie není ještě prokázán, chybí více kontrolovaných studií. Kombinace dvou nebo více léčebných metod má pravděpodobně lepší výsledky v korekci dysfagie než samostatné metody, což prokazuje autor na svém kolektivu léčených pacientů (115 pacientů léčených monoterapií - laser, intubace, intrakavitární radioterapie vers. kolektivu 255 pacientů léčených v kombinaci navíc ještě zevní radioterapií). Nejlepší výsledky dosáhl autor za použití kombinace laseru s TCT (50% pac. přežívající 1 rok) a intrakavitárního ozáření s TCT (33% pac. přežívající 1 rok). Na rozdíl od obecně doporučované paliativní dávky zevního záření 40 Gy v mnoha ústavech (i v MOÚ) aplikoval autor dávku 30 Gy při menším riziku vedlejších účinků ionizujícího záření.
Informace o knihách
