RADIATION INJURY TO THE BRAIN
Vydavatelé P. H. Gutin, S. A. Leibel and G. E. Sheline, Raven Press, New York 1991 482 s., 197 obr., 52 tab., cena 162,5 dolaru
Kniha sestavená kolektivem 45 odborníků, převážně z USA, shrnuje výsledky úsilí biologů a kliniků o objasnění mechanismu pozdního radiačního poškození mozku a poznatky o toleranci nervového systému k ionizujícímu záření. Prvá část knihy — zabývající se buněčnými, fyzikálními a fyziologickými faktory, jež mohou ovlivnit stupeň radiačního poškození, biochemií, časnými a pozdními účinky a vlivem frakcionace dávkového příkonu na toleranci normální tkáně, se zdá být nejméně zdařilá; místo ní mohli editoři zařadit stručný úvod a odkázat na standardní monografie o radiobiologii, kde lze nalézt lepší pojednání o této problematice.
Druhá část obsahuje výsledky experimentálních studií radiačního poškození hlodavců, psů a opic dovolující sledovat průběh radiačního poškození a hledat možnosti k jeho zmírnění. Následují odstavce o rychlých neutronech, nabitých částicích a implantovaných radionuklidech (125I, 192Ir, 198Au). Druhou část uzavírá pojednání o patologii radiačního poškození CNS zaměřující se zejména na pozdní radiační nekrózu, difúzní histologické abnormality po radioterapii, „chemonekrózu" a synergismus chemoterapie a radioterapie.
Třetí část je věnována klinickým zkušenostem s tolerancí nervového systému k ionizujícímu záření. V kapitole o diagnostickém zobrazování se konstatuje, že recidiva nádoru a fokální
mozková nekróza nemohou být diferencovány pomocí výpočetní tomografie nebo magnetické rezonance; účinnou metodou pro tento účel je pozitronová tomografie. V další kapitole se podrobně vysvětluje nejvhodnější ozařovací režim při dobré toleranci tkání.
Témata dalších kapitol: faktory ovlivňující radiační poškození po intersticiální brachyterapii (při tomto způsobu léčby je riziko nekrózy normální tkáně zvláště veliké), léčba radiační nekrózy mozku, tolerance zrakového ústrojí ke konvenčnímu ozařování (např. k poškození zrakového nervu může dojít při dávce 50 Gy), změny intelektu spojené s kraniální radioterapii, poškození CNS zářením s vysokým LPE (neutrony, mezony pí, těžké ionty), souvislost interakce chemoterapie a ozařování s poškozením CNS, radiační poškození periferních a hlavových nervů. Prvá kapitola poslední části shromažďuje všechny, zatím však poměrně omezené, informace o vlivu hypertermie na CNS. Další kapitola sumarizuje literární údaje o toxicitě, biodistribuci a radioprotektivní účinnosti několika sulfohydrilových sloučenin (slibná je zvláště látka WR 2721). Poslední kapitola informuje o riziku vyvolání nádorů nervového systému v důsledku léčby zářením.
Odborná úroveň a způsob výkladu ve druhé až čtvrté části knihy jsou podstatně lepší než u části prvé. Celkově může být kniha hodnocena jako vynikající tvůrčí kompilace na základě rozsáhlé literatury doplněné o vlastní zkušenosti autorů. Onkologové, neurologové, radiologové a radiobiologové nepochybně naleznou v knize odpovědi na mnoho problémů vyskytujících se v klinické praxi.
V. Husák
Informace o knihách
