Klin Onkol 1991; 4(5): 153-155.
Clodronát. Představitel nové třídy látek při léčení benigních a maligních onemocnění kostí
Použití bisfosfonátů v humánní medicíně pochází v podstatě od H. Fleischer počátkem šedesátých let se podařilo jeho pracovní skupině dokázat, že pyrofosforečnanem, který se fyziologicky vyskytuje v séru a moči, se zabrání úbytku fosforečnanu vápenatého v těchto tekutinách (10). Další pokusy in vitro ukázaly, že pyrofosforečnan (PP) inhibuje jak krystalizaci fosforečnanu vápenatého, tak také rozpuštění již vytvořených krystalů (11). Při pokusech na zvířatech mohl být dlouhodobou infusí PP snížen výskyt zvápnění v artériích, ledvinách a kůži, indukovaného vitaminem D (24). Protože při intravenózním podávání je PP velice rychle hydrolyzován fosfatázemi, které jsou přítomny v séru, nepřicházelo v úvahu systémové použití této látky pro léčebné účely.
