Klin Onkol 1991; 4(4): 122-123.
Souhrn není k dispozici. Uveden začátek textu:
Každoroční nárůst onkologických onemocnění se stává stále vážnějším celosvětovým problémem. Nádory v současnosti postihují stále nižší věkové skupiny a zvláště alarmující je jejich výskyt u dětí. Ze 150 států OSN je v Československu nejvyšší úmrtnost na zhoubné nádory. Důvody pro tento neutěšený stav jsou velmi komplexní, složité, ale dají se v podstatě zahrnout do dvou pojmů - stav naší ekonomie a ekologie. Čtyřicet let totalitního systému devastovalo Československo ve všech směrech. Střední délka života od šedesátých let u nás klesá, v pořadí evropských zemí jsme podle tohoto ukazatele klesli z 10. na 24. místo. V ukazatelích kojenecké úmrtnosti jsme dnes v Evropě na třetím místě od konce. Procento hrubého národního důchodu, které stát věnoval na zdravotnictví, bylo kolem 4,5 a řadilo nás na poslední místa v Evropě. Přitom se náš národní důchod pohyboval na 40-60% malých evropských ekonomik. Československo patří k nejpoškozenějším státům na světě z ekologického hlediska. Znečištění vzduchu a vody, nekvalitní potraviny a vysoká radiační zátěž se na vzniku zhoubných nádorů podílejí vysokou měrou. Nádory jsou na druhém místě v příčině úmrtí hned za kardiovaskulárními nemocemi. U dětí je situace ještě vážnější a úmrtí na nádory se prakticky dělí o první místo s úmrtími na úrazy. U žen je na prvním místě karcinom prsu, u mužů bronchogenní karcinom, který také u žen v posledních letech vykazuje několikanásobný nárůst. Zvláštním problémem je kolorektální karcinom, jehož nárůst je mimořádně strmý a který je zřejmě přímo závislý na druhu a kvalitě potravy.
V souvislosti s tíživými zdravotními problémy v Československu se naskýtá otázka, kdo je vlastně za zdraví národa zodpovědný. Není tomu tak dávno, co odpověď zněla, že zdravotnictví. Poznatky lékařské vědy šířené Světovou zdravotnickou organizací však dokládají, že na úrovni zdraví populace se z plných 80% podílí způsob života a výživy, přístup občanů k vlastnímu zdraví, vliv životního prostředí, pracovního prostředí, chronický stres a faktory genetické a jen z 20% ovlivňuje tuto úroveň kvalita a výkonnost zdravotnické soustavy.
Zlepšit zdravotní stav obyvatelstva znamená zmírnit rizika, která jsou v životním a pracovním prostředí, v kvalitě výživy a stravování, ve způsobu života, v přístupu každého z nás k vlastnímu zdraví.
