V institutu Curie ve Francii bylo v letech 1960 až 1980 léčeno 518 nemocných s invazívním karcinomem prsní žlázy ve stadiu T1-2 N0-1a pomocí limitované chirurgie s disekcí (183 nemocných) nebo bez disekce axilly (335 nemocných), s následnou radioterapií (prso i uzliny). Median follow-up byl 8,6 roku (1,3-25 let). Objevilo se 56 relapsů - 49 jen v prsu, u 3 simultánně v prsu i uzlinách, u 4 byl relaps lokální a vzdálený. Acturial riziko relapsu po 5,10 a 15 letech bylo 7 + 1%, 11 + 1,5% a 18 + 3%. Univariační analýza 14 klinických a patologických prognostických faktorů zjistila, že lokální kontrola je signifikantně horší u mladších, premenopauzálních, s inadekvátní operací, s rozsáhlou duktální komponentou in situ, a endolymfatickým šířením. Při multivariační analýze pomocí regresního Coxova modelu byly nejdůležitější věk (p < 10-4, relativní riziko = 2,44), adekvátní chirurgie (p = 0,003, rel. riziko = 2,73) a endolymfatické šíření (p = 0,03, rel. riziko = 2,98). Pětileté přežití po lokálním relapsu bylo 73%, a bylo signifikantně horší objevila-li se recidiva v prvých 3 letech po léčení; 44% vers. 87% resp. (p = 0,01). Tato studie potvrzuje vztah mezi mladým věkem a docílenou nízkou lokální kontrolou a prokazuje důležitost adekvátního chirurgického zákroku. Zdůrazňuje nepříznivou prognózu a časných lokálních relapsu ve srovnání s relativně příznivým výsledkem u pozdních recidiv.
Prognostické faktory při relapsech v oblasti prsu po konzervativním léčení časné rakoviny prsu: 25leté sledování
