Analýzou sekčních nálezů 753 případů diseminovaného karcinomu prostaty byla zjištěna přítomnost uzlinových metastáz v 63%, u 37% byly lymfatické uzliny bez metastáz. Bylo možno diferencovat dva odlišné typy metastázování. U typu 1 byly metastázami postiženy pelvické i paraaortální uzliny, byla zde častěji zaznamenána invaze do měchýře či rekta, častěji byla přítomna hydronefróza. U typu 2 byly nalezeny paraaortální uzlinové metastázy při negativním nálezu na pelvických uzlinách. Šlo tedy o tzv. metastázy skokem (skip metastasis) nebo o prevalenci hematogenního metastázování vertebrálními vénami. U druhého typu byl také častější nález plícních a jaterních metastáz. V klinické praxi je zejména častá kombinace metastáz v paraaortálních uzlinách a kostní diseminace v oblasti lumbální páteře. Kromě mechanismu kaskádovitého šíření procesu do paraaortálních uzlin při pozitivních pelvických uzlinách a alternativním způsobu metastázování skokem přímo do paraaortálních uzlin se však nabízí i myšlenka hematogenního metastázování do uzlin retroperitonea přímými venózními spojkami. Zdá se tedy, že bude vhodné pátrat po znacích, které pomohou předpovědět k jakému typu metastázování daný nádor inklinuje, což by mělo nesporně důsledky pro volbu léčebné taktiky, zvláště u častějších stadií rakoviny prostaty.
Dva různé typy metastázování do lymfatických uzlin u karcinomu prostaty
