Souhrn 70 nemocných se skvamozním nebo kloagogenním karcinomem anu bylo ozářeno v letech 1979 až 1987. Bylo analyzováno pět skupin: a) nemocní s lokální excizí (LE) s následným pooperačním ozářením (n = 9); b) s abdominoperinéální resekcí (APR) s před či pooperačním ozářením (n = 22); c) samotnou radioterapií (n =8); d) radioterapií s kontinuitní infuzi 5-fU (n = 25); a e) nemocní léčení pro recidivující chorobu (n = 6). Abdominoperineální resekce a ozáření vedla k lokální kontrole v 90%, a celkové 5lete přežití bylo 77% (střední sledování 48 měsíců). Všichni nemocní ve skupině a) a 5/8 nemocných ve skupině c) byli lokálně zhojení a bez známek choroby. Ve skupině s chemoradioterapií bylo 4 až 6 týdnů po skončené terapii 75% v kompletní klinické remisi (18/24 nemocných - jeden zemřel v průběhu léčení). U nemocných bez kolostomie bylo v klinické remisi po chemoradioterapií 67% (16/24). Lokální kontrola byla 50% u všech stadií s dávkou 45-49 cGy, a 90% u nemocných s aplikovanou dávkou = 55 cGy: tato čísla však nejsou v korelaci s dávkou 5-FU. Abdominoperineální resekce byla provedena u 6 nemocných s persistující a u 2 s recidivující chorobou: tento zákrok vedl ke zhojení v 92%. Skutečné přežití 96% (střední sledování 14 měsíců, rozsah 1-30). Mezi akutními komplikacemi byla diarrhea a kožní reakce na perineu, která se zvýšila po infuzi 5-FU. Diarhea se však dá zmírnit modifikací ozař. metody, kdy se redukuje spoluozáření tenkého střeva. U všech nemocných se mírné pozdní komplikace objevily ve 23%, větší pozdní komplikace v 9%.
Radioterapie u análního karcinomu: zkušenosti z let 1979-1987
