Incidence maligního melanomu se zdvojuje každých 6 let, jedním z důvodů může být i zvýšená expozice slunečnímu UV záření u predisponovaných jedinců. Základem léčby zůstává chirurgický výkon, který je třeba individualizovat podle prognostických parametrů. K nejdůležitějším z nich patří tloušťka nádoru v mm podle Breslowa. Shoda je v názoru, že nádory do 2 mm tloušťky mohou být úspěšně léčeny excizí s okraji pouze 2 cm od nádoru. Mimořádně příznivou prognózu mají melanomy do tloušťky 0,7 mm podle Breslowa na horních končetinách u žen, kde pětileté přežití po prosté lokální excizi činí až 89%. Léze silnější než 2 mm mají být excidovány s obvyklým pěticentimetrovým okrajem zdravé tkáně. Ačkoli není známo, zda způsob uzávěru defektu po excizi ovlivní prognózu, má autor dojem, že lalokové plastiky defektů po excizích s komplikovaným hojením přinášejí více lokálních recidiv. Není jasno, zda ovlivňujícím faktorem je zde typ chirurgického výkonu nebo lokálně proběhlý zánět a komplikované hojení. K otázce profylaktických disekcí regionálních lymfatických uzlin je řečeno, že není indikována u lézí do tloušťky 1,5 mm podle Breslowa, je naopak vhodná u melanomu tloušťky 2-3 mm a více lokalizovaných centrálněji či v blízkosti regionální lymfatické oblasti. Systémová chemoterapie přináší méně než 20% remisí, a to vesměs krátkého trvání. Častější i déletrvající remise až v 50% lze zaznamenat po intratumorosních injekcích BCG vakcíny. Vzhledem k nárůstu incidence je třeba, aby byl s problematikou melanomu obeznámen každý chirurg a aby byl uplatňován také individualizovaný přístup k léčbě.
Individualizovaná léčba maligního melanomu
