ETIOLOGIE KARCINOMŮ HLAVY A KRKU

Karcinomy horních dýchacích a polykacích cest vznikají v typickém případě u kuřáka alkoholika. Kromě abúzu nikotinu a alkoholu se však v jejich etiopatogenezi mohou uplatnit i jiné chemické kancerogeny, fyzikální faktory, virové infekce, chronické zánětlivé anebo mechanické dráždění, celkové oslabení imunity, hormonální vlivy anebo i genetická predispozice. Karcinogenita tabáku se může projevit při jeho kouření, žvýkání i šňupání. Kancerogenní účinky, dokonce silnější než u tabáku, byly prokázány i u marihuany. Alkohol zasahuje do procesu kancerogeneze více mechanizmy. U chronických alkoholiků se navíc setkáváme s malnutricí a oslabením imunitního systému. U karcinomů určitých oblastí se mohou uplatnit i viry, jako je HPV u orofaryngu, HSV u dutiny ústní anebo EBV u nosohltanu. Polycyklické aromatické uhlovodíky, nitrosaminy, furany, akrolein, acetaldehyd a jiné chemické kancerogeny jsou součástí nejen tabákového kouře, ale i znečištěného prostředí a mohou být obsaženy také ve stravě. V Číně byla popsána souvislost mezi konzumací sušených solených ryb a karcinomy nosohltanu. V Asii existuje souvislost mezi žvýkáním betelových oříšků a karcinomy dutiny ústní a v Jižní Americe zase vliv konzumace čaje maté na karcinomy polykacích cest. Vdechování dřevěného prachu nebo těžkých kovů má vliv na vznik karcinomů sinonazální oblasti. Mezi klasické průmyslové kancerogeny patří tanin, nikl, olovo, azbest, chrom, hliník, nitrosaminy, polycyklické uhlovodíky (v sazích, dehtu, průmyslových olejích) aj. Rizikovou skupinu zde proto tvoří pracovníci zatížení inhalacemi při práci s dřevem, v kožedělném průmyslu, při výrobě plastů, keramiky, v gumárenství, v kovovýrobě, ale např. i pracovníci exponovaní benzinovým či dieselovým výparům. Chronické dráždění sliznice defektním chrupem a malhygiena dutiny ústní jsou stomatologické vlivy, které mohou mít také vliv na kancerogenezi. Nedostatkem určitých vitaminů (vit. B) anebo stopových prvků (Fe) může dojít k dysplastickým prekancerózním změnám v ORL oblasti. Karcinomy polykacích a dýchacích cest jsou nositeli steroidních receptorů, a na jejich progresi mají proto vliv i sexuální hormony. Hormonální dysbalance s vlivem na kancerogenezi byla prokázána nejen přirozeně v důsledku stárnutí, ale např. i poruchou detoxikace estrogenů při oslabení jaterních funkcí. O genetické predispozici se hovoří především v souvislosti s karcinomy nosohltanu a čínskou populací, ale může se jednat i o obecnou predispozici ke karcinomům, danou zvýšenou citlivostí k vlivu kancerogenů a oslabenými obrannými mechanizmy organizmu.