Radiochemoterapie nebo chemoradioterapie jsou výrazy pro kombinaci radioterapie a chemoterapie. Některé léky zvyšují účinnost ozáření a podávají se proto současně s radioterapií.
Na tomto místě najdete podrobné informace o této léčebné metodě, které připravil prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc., který je přednostou Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně. Součástí jsou i informace o chemoradioterapii u 13 hlavních onkologických diagnóz.
V léčebné strategii vybraných zhoubných nádorů se v indikovaných případech využívá kombinace léčby ionizujícím zářením a chemoterapie. Záměrem kombinovaného použití je zvýšení léčebného účinku na nádorovou tkáň při ještě snesitelných vedlejších účincích léčby na zdravé tkáně. Systémově do celého těla podaná chemoterapie může zesílit lokální účinek záření. Vhodným výběrem cytostatik lze potenciační efekt kombinované terapie zvýšit, např. současnou aplikací chemoterapie v určité časové návaznosti na ozařování. Tento současný - konkomitantní způsob podání chemoradioterapie se začíná objevovat v klinické praxi během sedmdesátých let, ale obava z nežádoucích účinků současné aplikace chemoterapie a ionizujícího záření bránila většímu využití současného podání obou modalit léčby. Až na sklonku osmdesátých let, po zavedení méně toxických cytostatik s významným radiosenzibilizačním účinkem do léčebné praxe, se začíná využívat v léčbě nádorů současná aplikace záření a cytostatik. V dnešní době u vybraných malignit (např. pokročilejší nádory hlavy a krku, nádory anu a konečníku, nádory močového měchýře, karcinomy plic aj.) kombinovaná radioterapie a chemoterapie dosahuje kurativního efektu často i bez nutnosti provedení
Kombinovaná léčba je toxičtější jak pro nádor, tak ovšem i pro normální tkáně v oblasti zasažené oběma léčebnými modalitami. Lékař, resp. specializované onkologické pracoviště, musí znát výhody a rizika kombinovaného přístupu, znát obecné indikace a zvažovat také individuální okolnosti.
